Protože Den D – respektive Den S. – se blíží (zbývá jen pět měsíců!) a protože ještě zdaleka není všechno zařízený, musela jsem si říct, že nebudu panikařit. Nebudu stresovat a už vůbec si nebudu kazit ty nejhezčí momenty, které mě v životě čekají (ano, jsem od přírody negativní a VELMI snadno se nechám zlákat k tomu vidět věci negativně).

Takže se vrátím ke svému starému (a téměř) uzavřenému projektu #100happydays a navážu na ně #150happydays. Protože přesně 150 dní a …❤ A taky to bude takový fotodeník. A abych nepodváděla, každý týden těch 7 uplynulých fotek přidám.

#D1: každodenní radosti v podobě spousty knih v bezpečných obalech (o těch zase jindy….), umělého jara (to aby to opravdové nesežrala kočka), čtenářského deníku (to abych zase nezapomněla pointu a nedivila se, proč ta detektivní série pokračuje zrovna takhle…) a nové podložky pod hrnce ✓

#D2: aka jsme samy doma, co dodat… ✓

#D3: Vůbec první káva na našem (ne zas tak) novém balkóně. This season looks good… ✓

#D4: opékání buřtů v březnu? 600 metrů od IKEA na Zličíně? Vlastně proč ne ✓

#D5: První známky jara… a první známky, že Zličín vlastně není špatnej (nojo, rozmazlenej fracek z Dejvic) ✓

#D6 – D7: návrat ke starým inspiracím – #chasinghosts in Prague. Když jsem si vzpomněla na starý projekt, který jsme na Žurnalistice vymyslely, a který vlastně tak nikdy neskončil, musela jsem si otestovat, jestli je ještě vidíme… jestli ještě nezmizeli… A snad nezmizeli… Ale víc o nich jindy… ✓