Myslela jsem si, že to dám, že nebudu ta švihlá nevěsta, co všechno ukrutně řeší. Ale to by mě nesmělo napadnout, že chci do svatby (respektive svatební cesty, haha) zhubnout. A tak už nějaký ten pátek blázním…

Den 57, pondělí: Celodenní půst? Haha! Ráno se probouzím s tak ukrutným kručením v břiše, že už dopředu rozhoduju tenhle task vzdát. Nehodlám to ani zkoušet. K obědu si aspoň dávám pho ga bez nudlí a k večeři ovoce se sušeným ovocem (nojo, já vím, sacharidy).

Den 58, úterý: Mám nekonečnou chuť na špagety. Špagety s kečupem a se sýrem. Asi už vím, jaké jídlo uvařím svému novomanželovi po svatbě jako první. Za to, že se mnou šel dneska běhat schody, ho nějak odměnit musím, ne?

Den 59, středa: Včera jsem byla běhat, takže mandlový koláček k snídani a zmrzlina k obědu tím pádem nejsou vůbec problém. Navíc když jsou tak dobrý. #zalepsija přece!

PS. Dietní zapečenou cuketu si dávám k odpolední svačině. V pohodě.

Den 60, čtvrtek: Proč mi jako Instagram nabízí ke sledování buď foodblogery (dortíky, sladkosti, kafíčka) anebo fitness profíky (sixpacky, bicáky, bikiny bodies)? Z osobní zkušenosti posledních 60 dní mám ověřený, že tyhle dvě věci dohromady nejdou. Jakože fakt. Ani trochu. A já přece myslím i na jiný věci, než na dortíky a břišáky! No vážně.

Den 61, pátek: Kontrolní zkouška šatů a Káča se poprvé hystericky skládá s brekem. To brzo. Dietní řízek a bramboračka od babičky (podle Transformers jídelníčku přece!) mě moc neutěšujou. Tak snad pomůže vypnout na vodě. Teda pokud tam vůbec dojedeme a nezůstanu doma v posteli. 

Den 62, sobota: Na vodu jsme dojeli a k snídani si dávám hrdinsky samotný vajíčka, k obědu proteinovou tyčinku… Jen ke svačině už skončím s půlkou pizzy a k večeři s řádným kusem lovečáku. A o těch ciderech možná pomlčíme, ne? #zanormalniholky jako!

Den 63, neděle: Krumlov. Takže P.A.L.A.Č.I.N.K.Y. – po těch ve Varech druhý nejlepší na světě. Totálně se opíjím ve vlaku cestou domů (když všichni ostatní jsou už střízlivý). Ale všechno je mi fuk. Stejně jsou všichni hubenější než já. No nic, uvidíme se zítra.