Protože mi nestačilo začít s běháním (i když hrozba říjnovýho půlmaratonu je výzva dost velká), a protože, jak si možná ještě pamatujete (anebo připomeňte tady), dávat si poměrně nesmyslný úkoly je asi moje hobby nebo co, vymyslela jsem si na sebe, že si nebudu dávat suchej únor (pche, navíc jen 29 dnů?), ale dám si nesladkej březen.
Vlastně ale ani nevím, co si od toho slibuju. Co si slibujou lidi od suchýho února? Přestat na vždycky pít? Dokázat si, že to člověk zvládne? Odvyknout si a pak si vystačit s menšíma dávkama? Asi. Život bez koláčů a pečení si představovat nechci, takže… si řekneme za měsíc.
Čtvrtek 29. 2, Den 0
No, asi bych si měla nějak definovat, co vlastně bude znamenat měsíc bez cukru. Prý, že pokud bych chtěla restartovat svoje chuťový buňky a dát tělu opravdu cukrový detox, musela bych vynechat úplně všechno, co cukr jen vzdáleně připomíná. Ehm. Chcete mi říct, že by to znamenalo ani ovoce, ani třeba papriky, ani… ani nic? No tak to děkuju pěkně, to ne.
Když si teda řeknu, že ovoce je OK, co takový sirupy, který jsou úplně bez cukru? Ne, to je blbost, ty jsem už vlastně zvládla odbourat, to bych byla blbá s nima teď začínat. Tak müsli a kaše bez přidanýho cukru? A co kafe? Černý pít neumím, ale bez něj budou mý dny zoufale smutný. Takže leda dovolit si mlíko. Nebo zkusit rostlinný? Ty neslazený verze? Ty ale nejsou dobrý.
Samý otázky. Tak ono to asi nějak vyplyne. Ne?
Pátek 1. 3., Den 1
10:30 Takže dobrý, slanou snídani jsem zvládla, i když jsem jí mockrát v životě (s výjimkou hotelových snídaní, kde si dávám slanou A sladkou snídani najednou) nejedla a sladký zatím nepotřebuju. Dám si kafe. Tybrďo, to je brnkačka. Co jsem si myslela, to zvládnu levou zadní.
15:50 Tyjo, vždyť už je skoro večer a pořád dobrý. I am on top of the world, yeah!
21:20 No dobře, není to až tak dobrý. Chci gumový medvídky. Aspoň. Nebo čokoládovej lanýžovej dort. Aspoň.
Sobota 2.3., Den 2
7:00 Takže dneska mám běžet závod, jo? 10 km? Aha, ale co mám snídat? Normálně bych si asi dala nějakou kaši. S ovocným rozvarem, kokosem, trochou hořký čokolády, posypanou pistáciema… mmmm. Ale teď… Achjo. Tak já si dám toust s máslem a sýrem. Ble.
13:26 Jsem v cíli!
15:30 A to byl jako čí nápad naplánovat si to takhle debilně, že si po závodě ani nemůžu za odměnu nic, co by za to stálo? Ne, slaný věci za to nestojí. Já chci dort. Nebo aspoň zmrzlinu.
Neděle 3. 3., Den 3
10:00 Počkat, sakra, jak že to je s tím máslovým croissantem? Ten se řadí mezi sladký věci nebo ne? No nic, tvářím se, že sladkej není.
17:40 Myslela jsem si, že to nemám šanci dát, tolik dní bez čehokoli sladkýho (ano, já vím, ovoce je sladký, mlíko je sladký, pffft…). Naopak! Já mám podezřele moc energie. To budou určitě ty cukry! Nemám výkyvy, mám energii! Né, za to určitě nemůže těch posledních pár dnů s večerkou kolem 22:30 namísto 1:30–2:30, jak je obvykle mým zvykem. Ano, chodím spát brzo, abych nemusela myslet na dorty.
Pondělí 4. 3., Den 4
9:01 Poprvé v životě (těch poprvé bude tenhle měsíc asi ještě hodně, tipuju) si dávám ve Starbucks nesladký kafe a slanej croissant (ano, guilty as charged, já jsem tahleta, co nemá pumpkin spice latte na blacklistu).
Úterý 5. 3., Den 5
13:00 Začínám mít halucinace. V balíčku papírových kapesníků na dně batohu vidím Margotku, v hovězím masu v lednici brownies. O kynutých buchtách z třeboňskýho Kafe ke kašně se mi v noci zdálo.
13:40 Jestli mi ještě někdo řekne, že to bych teda ale neměla ani to kafe s mlíkem, tak se neudržím!
Středa 6. 3., Den 6
7:20 Ach ne, vypadá to, že se rozbil kávovar. Nespolupracuje. Nereaguje. Co teď budu dělat? Jediný, co mě ještě drželo nad vodou!
15:40 By jeden neřekl, kolik toho sladkýho vlastně během dne sní (teda jeden… já bych neřekla). To je támhle olíznutá lžička od medu do čaje, kterej je pro děti, zbytek Nuttelly z nože, kterým jsem mazala toust pro O., několik ochutnávek syrovýho těsta na cokoli, zbytek jogurtu s müsli po dětech… a to ani nemluvím o těch „opravdových“ věcech jako koláčky, dortíky, jogurtový dezerty a… tak různě no.
Čtvrtek 7. 3., Den 7
11:45 Nebyl nejlepší nápad jít si s počítačem sednout do kavárny v Globusu a potom jít ještě nakoupit a „omylem“ zabloudit do sekce s pečivem. Ten čokoládovej motanec je nějaká novinka nebo co? A ten pistáciovej cheesecake? To už je na moje pistáciema zfanatizovaný chuťový buňky poněkud moc zákeřnej útok, ne?
23:40 Uf, tak to vypadá, že první týden jsem dala. Co ty další tři (plus ty bonusový dny do 31, jak jsem chtěla machrovat), to už teda nevidím tak růžově.
Prostě Káča 